Autor: Ivan Oračko

Jednání o zakázkách pro romské podnikatele, které mělo být věcnou debatou u jednoho stolu, se podle Marca Cavaliho BSc změnilo v mimořádně vyhrocený střet. V Praze se 21. září 2026 uskutečnila schůzka Marca Cavaliho BSc, zástupce Asociace romských podnikatelů, se zástupci Správy železnic.

Hlavním tématem měl být přístup romských podnikatelů k zakázkám a fungování systému ISKD. Jenže už první minuty podle Cavaliho ukázaly, že klidné jednání to nebude.

Hlasy se postupně zvyšovaly, padala ostrá slova a podle Cavaliho byl křik z jednací místnosti slyšet až na chodbě.

Jednání se podle něj účastnili náměstek generálního ředitele Správy železnic pro provozuschopnost dráhy Ing. Jiří Macho a ředitel Oblastního ředitelství Ústí nad Labem Ing. Martin Kašpar.

Stačilo několik minut a klid byl pryč

Podle Marca Cavaliho bylo téměř od začátku patrné, že obě strany přicházejí s naprosto rozdílným pohledem na fungování systému.

Cavali chtěl především odpověď na jednoduchou otázku: Proč existuje systém, který má pomáhat otevírat pracovní příležitosti, když se podle jeho zkušeností řada romských podnikatelů k zakázkám prakticky nedostává?

Debata rychle přitvrdila.

Podle Cavaliho při jednání zaznělo ze strany Ing. Jiřího Macha také tvrzení, že si Romové situaci částečně komplikují sami, protože se mezi sebou nedokážou domluvit.

Právě v této chvíli podle Cavaliho atmosféra ještě více zhoustla.

ROMASAN upozorňuje, že jde o Cavaliho popis neveřejného jednání, nikoliv o veřejně publikované vyjádření Ing. Jiřího Macha.

Padlo i slovo diskriminace

V jednu chvíli se debata dostala až k otázce, zda současné nastavení nemůže vést k diskriminaci nebo nerovnému zacházení.

Cavali argumentoval tím, že pokud jsou někteří podnikatelé v systému dlouhodobě evidováni, ale k reálné možnosti ucházet se o zakázku se nedostanou, je podle něj namístě ptát se proč.

A právě tady se střetly dva naprosto rozdílné pohledy.

Na jedné straně systém, pravidla a způsob výběru dodavatelů. Na druhé straně zkušenost podnikatelů, kteří se ptají, proč pro ně systém nepřináší práci.

Cavali odmítal, že by požadoval přednostní zacházení.

Jeho argument byl jiný: „Dejte lidem možnost se o práci vůbec ucházet.“

Vládní strategie existuje. Co ale její naplňování?

Do ostré debaty vstoupilo ještě jedno zásadní téma – Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030.

Nejde přitom o žádný neformální dokument. Strategii schválila vláda České republiky a její cíle se týkají mimo jiné rovnosti, zaměstnanosti, podpory romského podnikání a začleňování Romů.

Cavali proto během jednání otevřel otázku, zda praxe, kterou podle svých zkušeností vidí u zakázek, skutečně odpovídá principům této strategie.

Podle Cavaliho se současná praxe od záměru vládní strategie vzdaluje.

Jde o jeho hodnocení situace. Samotná existence strategie ani její cíle automaticky neznamenají, že konkrétní postup Správy železnic představuje její porušení.

Otázka ale zazněla jasně: Pokud stát přijme strategii na podporu rovnosti a romského podnikání, kde mají být její výsledky vidět v praxi?

ISKD pod palbou. Jedenáct podnikatelů, ale kolik skutečných příležitostí?

Právě systém ISKD – Informační systém kvalifikace dodavatelů se stal jedním z hlavních bojišť celého jednání.

Cavali tvrdí, že praktická zkušenost některých romských podnikatelů neodpovídá tomu, co od systému očekávali.

Podle jeho informací má být v programu zapojeno 11 podnikatelů, zatímco při konkrétních příležitostech má být oslovováno maximálně přibližně pět.

A právě tady přišla jedna z nejcitlivějších otázek celého setkání:

Kdo rozhoduje, kterých pět podnikatelů dostane šanci?

A pokud se určití podnikatelé do výběru opakovaně nedostávají, podle jakých kritérií jsou vybíráni či oslovováni?

ROMASAN v tuto chvíli nemá nezávisle ověřená data dokazující, že jsou opakovaně zvýhodňováni stejní podnikatelé. Nelze proto tvrdit, že se tak skutečně děje.

Pochybnosti ale na jednání zazněly.

Dva roky. A žádná zakázka

Cavali přinesl ke stolu také vlastní zkušenost.

Podle jeho slov je prostřednictvím Asociace romských podnikatelů v systému zapojen přibližně dva roky.

Výsledek?

Podle Cavaliho ani jedna nabídnutá zakázka.

Právě tady se podle něj debata začala měnit v otevřený konflikt.

Cavali chtěl vědět, jak může systém deklarovat snahu otevírat pracovní příležitosti, když organizace zastupující romské podnikatele podle jeho tvrzení za dva roky nedostala jedinou zakázku.

A znovu padala otázka možného nerovného zacházení.

Řev z kanceláře byl podle Cavaliho slyšet až na chodbě

V určité fázi už podle Cavaliho nešlo o běžnou úřední výměnu názorů.

Hlasy se zvyšovaly. Účastníci si vstupovali do řeči. Každá strana hájila svůj pohled na věc.

Křik měl být podle Cavaliho slyšet až na chodbě.

Atmosféra podle jeho popisu chvílemi působila, jako by jednání mohlo každou chvíli skončit.

Ing. Martin Kašpar se podle Cavaliho do nejostřejších částí debaty zapojoval méně a v řadě okamžiků podporoval argumentaci Ing. Jiřího Macha.

Cavali ale odmítal téma opustit.

Znovu a znovu vracel debatu k jediné věci: práci pro romské podnikatele a způsobu, jakým se vybírají lidé, kteří dostanou možnost o zakázku soutěžit.

„Nechceme privilegia. Chceme možnost pracovat.“

To byla podle Cavaliho podstata celého jednání.

Nešlo mu o automatické přidělování státních zakázek romským podnikatelům.

Nešlo mu ani o to, aby někdo získal zakázku pouze proto, že je Rom.

Požadavek byl podle něj jednoduchý: aby podnikatel, který splňuje stanovené podmínky, dostal reálnou a férovou možnost o práci soutěžit.

Pokud je někdo dva roky v systému a nedostane ani příležitost, chce Cavali znát důvod.

Když už se zdálo, že schůzka nikam nevede, přišel zlom

Přes veškerý křik, napětí a ostré výměny názorů se dveře jednací místnosti nakonec nezabouchly.

A právě závěr schůzky může být důležitější než všechno, co mu předcházelo.

Podle Marca Cavaliho se strany nakonec dohodly, že pokud bude schválen rozpočet na rok 2027 a budou vypsány příslušné zakázky, Ing. Jiří Macho se bude osobně zajímat o to, jakým způsobem probíhá výběr a oslovování podnikatelů.

To je zásadní právě proto, že způsob výběru byl hlavním předmětem celého sporu.

Pokud tedy budou v roce 2027 zakázky skutečně k dispozici, pozornost by se měla zaměřit na to, kdo dostane možnost se zapojit a podle jakých pravidel budou podnikatelé oslovováni.

Podle informací z jednání může jít o určitý výběrový proces či tendr. Přesná podoba ale zatím stanovena nebyla.

Rok 2027 ukáže, zda zůstalo jen u slov

Dveře kanceláře se po bouřlivém jednání nakonec zavřely bez definitivního rozchodu obou stran.

Otázky ale zůstaly.

Proč někteří podnikatelé čekají na příležitost roky? Kdo rozhoduje o tom, kdo bude osloven? Odpovídá současná praxe cílům vládní strategie? A podaří se odstranit pochybnosti o možném nerovném zacházení?

Vládní strategie má mimo jiné posilovat rovné příležitosti, chránit Romy před diskriminací a podporovat jejich socioekonomické postavení. Do této oblasti patří také podpora romských podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných.

Proto bude rok 2027 skutečnou zkouškou.

Ne podle toho, co zaznělo v kanceláři.

Ale podle toho, kdo skutečně dostane možnost pracovat.

ROMASAN bude další vývoj kolem systému ISKD, způsobu výběru podnikatelů a zakázek Správy železnic dál sledovat.