Míša Kokyová zpěvačka – rozhovor o hudbě a snech
Šéfredaktor: Ivan Oračko
Míša Kokyová zpěvačka z Úpice je talentovaná dvanáctiletá interpretka, která zpívá sólově i v komorním sboru. V rozhovoru nám prozrazuje své hudební začátky, inspirace a sny do budoucna, a ukazuje, že hudba může být cestou k radosti a seberealizaci.
Míša Kokyová zpěvačka – otázky a odpovědi
Spíš klidné, plné pohody a bezpečí, obklopené podporující rodinou, která mi vždy dodávala sílu.
Ano, dědu, který měl svou kapelu, a tátu, který zpíval v komorním sboru a sólově, stejně jako já. Hudba je u nás doma součástí života.
Když mě paní učitelka ze školky vzala na vítání občánků, kde jsme zpívali pro malá miminka. Ten okamžik mě naplnil radostí a pocitem, že chci zpívat dál.
Ano, cítila jsem radost a vzrušení, když jsem si uvědomila, že zpěv mi jde a baví mě.
Poprvé jsem zpívala na vítání občánků pro malá miminka, později v ZUŠ u klavíru pro občany našeho města.
Rodiče, kteří mě od začátku podporovali a stáli při mně, což mi dodávalo odvahu.
Spíše moje vlastní iniciativa, zpěv jsem si vybrala sama a byla to moje cesta.
Když jsem byla druhým rokem v ZUŠ, protože jsem začala jezdit na soutěže a zpěv pro mě začal mít větší význam.
Ano, chodím na sólový zpěv do ZUŠ a také do komorního sboru, kde mě učí zpívat s citem a technikou.
Ano, paní učitelku ze ZUŠ, která mě hodně posunula a motivovala k tomu, abych nikdy nepřestala zpívat.
Plné nervozity, hlavně před vystoupeními, ale zároveň mě to motivovalo zlepšovat se a překonávat sebe sama.
Ne, zpěv mě vždy držel nad vodou a nikdy jsem nepřemýšlela o konci, je to pro mě radost a úleva.
Zpívám různé styly, ale mám raději anglické písně, protože angličtinu umím dobře a texty mi dávají větší prostor pro emoce.
Nejvíc mě inspiruje Adele, její emoce a výraz mě vždy oslovily a motivují mě.
Spíš zahraniční hudbu, která mě inspiruje k vlastní interpretaci písní a nápadům.
Nejvíc mě baví samotné vystupování a kontakt s publikem, kdy cítím energii lidí.
Raději zpívám sama, ale se sborem mi to také nevadí a je to krásná zkušenost.
Menší publikum v ZUŠ, větší na soutěži Česko zpívá, oba zážitky byly nezapomenutelné.
Bylo mi hodně nervózní, ale zároveň jsem cítila radost a očekávání, které mě hnalo vpřed.
Mám za sebou mnoho soutěží – Česko zpívá, Novopacký slavíček, Hlas Čech, Moravy a Slezska, Karlovarský skřivánek. Zpívám také v divadle v Úpici a na vítání občánků, mám mnoho koncertů, zatím žádné festivaly.
Semifinále a finále soutěže Česko zpívá, cítila jsem naprostou euforii a hrdost.
Dodává mi energii. Mám pocit, že rozdávám lidem radost, a to mě naplňuje a dělá šťastnější.
V pondělí sólový zpěv a komorní sbor, úterý hudební nauka, a každý den si zpívám doma, což mě udržuje ve formě.
Zatím přezpívávám, ale do budoucna chci tvořit vlastní skladby a album.
Silný, emocionální a vážný, s výrazem, který dokáže přenést pocity posluchačům.
Snažím se zlepšit vibrato a náročnější glissanda, abych mohla lépe vyjádřit emoce.
Být zpěvačkou nebo učitelkou a předávat hudbu dál lidem, inspirovat je a motivovat.
Chtěla bych, aby to slyšel celý svět a moje hudba někoho inspirovala.
Zpěv je pro mě hlavně velký sen, který chci naplnit a rozvíjet.
Ano, jednou bych chtěla vydat celé album, ve kterém by byly mé písně a emoce.
Být pro někoho inspirací a dodat lidem odvahu, aby následovali své sny.
Vážnost, city a hlavně text, který má význam a něco dokazuje.
Úlevu, možnost vyjádřit emoce a sdílet je s ostatními.
Ano, někdy je to silnější než samotná slova a dokáže to lidem přinést pocit.
Aby se ničeho nebáli, zkusili to a ukázali, co v nich je. Hudba je pro všechny.
Že se strašně ráda učím ve škole a že mě vzdělání baví stejně jako zpěv.
Jaký žánr hudby poslouchám a co mě inspiruje.
Rozhovor s Míšou Kokyovou ukazuje, že talent, práce a vášeň jdou ruku v ruce. Její nadšení, odhodlání a pozitivní energie jsou inspirací pro všechny mladé hudebníky. Míša dokazuje, že sny lze proměnit ve skutečnost, pokud člověk neztratí víru v sebe a svou hudbu.
