✍️ Autor: Ivan Oračko | ROMASAN

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny prochází důležitým obdobím. V srpnu byla vyhlášena výzva k nominaci nových členek a členů z řad romské občanské společnosti. Nejde přitom pouze o formální doplnění poradního orgánu vlády. Výzva může znamenat příležitost, aby se na celostátní úrovni více prosazovaly zkušenosti lidí, kteří se romské inkluzi, komunitní práci, vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, kultuře nebo médiím věnují přímo v praxi.

Sekretariát Rady vyhlásil výzvu 11. srpna 2026. Termín pro podání nominací skončil 31. srpna 2026. Podle oficiálních informací Rada hledala nové expertky a experty z romské občanské společnosti.

Důvod je významný: princip zastoupení romské občanské společnosti není v současném složení Rady naplněn tak, jak předpokládá její statut.

👥 Nejméně polovinu Rady mají tvořit zástupci romské občanské společnosti

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny má podle statutu celkem 36 členů. V době vyhlášení srpnové výzvy bylo 18 členů z řad státní správy a dalších institucí, zatímco romskou občanskou společnost zastupovalo pouze osm členů.

Přitom při obsazování Rady platí princip parity – nejméně polovinu členů mají tvořit zástupci romské občanské společnosti, kteří jsou zároveň odborníky na některou z oblastí romské inkluze.

Právě doplnění občanské části Rady proto může být důležitým krokem k tomu, aby se hlas lidí přicházejících přímo z komunit, neziskových organizací, odborného prostředí a terénní praxe dostával blíže k rozhodování státu.

Funkční období členů Rady je čtyřleté.

🧭 Hledali se odborníci z celé řady oblastí

Pozornost si zaslouží také šíře odborností, které stát při výběru nových členů hledal.

Nešlo pouze o sociální oblast.

Výzva byla určena lidem se zkušenostmi s komunitním organizováním, participací a networkingem, bezpečností a činností orgánů činných v trestním řízení, diskriminací a jejím potíráním, anticikanismem, duševním zdravím, zdravotnictvím, vzděláváním, zaměstnaností, prevencí patologických jevů, sociálními službami, kulturou, romským jazykem a bydlením.

Samostatně byla zmíněna také oblast médií a antirasistických a antixenofobních kampaní.

To ukazuje, že současná romská politika nemůže být redukována pouze na sociální problematiku. Romové působí ve vzdělávání, kultuře, médiích, podnikání, občanském sektoru i dalších profesích a právě různorodé zkušenosti mohou být pro fungování Rady přínosem.

🏛️ Co vlastně Rada vlády pro záležitosti romské menšiny dělá?

Rada není ministerstvem a sama nepřijímá zákony. Je však stálým poradním a iniciačním orgánem vlády.

Její význam spočívá mimo jiné v tom, že připravuje stanoviska pro rozhodování vlády, vyjadřuje se k materiálům jiných orgánů, které mají dopad na romskou integraci, a může předkládat vládě vlastní podněty.

Historie tohoto orgánu sahá do roku 1997. Tehdy byla usnesením vlády vytvořena Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. V roce 2001 byla transformována na Radu vlády pro záležitosti romské komunity a od roku 2010 nese současný název Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

Jejím dlouhodobým cílem je přispívat ke zlepšování postavení Romů, odstraňování neodůvodněných rozdílů mezi postavením Romů a většinové společnosti a podporovat vzájemné soužití.

🔗 Více informací o Radě vlády pro záležitosti romské menšiny

📌 Rada může ovlivňovat řadu důležitých oblastí

Význam Rady je širší, než může její označení „poradní orgán“ na první pohled naznačovat.

Podle oficiálních dokumentů se Rada může vyjadřovat k návrhům týkajícím se romské integrace, schvalovat podněty určené vládě, zabývat se dlouhodobými a střednědobými strategiemi, navrhovat konkrétní opatření a hodnotit postavení romské menšiny.

Zabývá se rovněž prioritami dotační politiky státu v oblasti romské integrace, činností krajských koordinátorů pro romské záležitosti, romských poradců, terénních pracovníků a asistentů.

Součástí její působnosti je také komunikace s evropskými a mezinárodními institucemi a podpora informovanosti veřejnosti.

To je jeden z důvodů, proč je skutečné zastoupení romské občanské společnosti v Radě tak důležité.

💼 Členství není placenou funkcí

Od nových členů se přitom neočekává pouze účast na několika jednáních ročně.

Členové mají povinnost účastnit se jednání Rady a měli by se podle svých možností aktivně zapojovat také do práce jejích pracovních orgánů.

Může jít například o zpracování odborných připomínek k legislativním i nelegislativním materiálům, někdy ve velmi krátkých termínech.

Členství v Radě není honorováno. Členové mají nárok na úhradu cestovních nákladů.

To současně ukazuje, že od občanských členů je očekávána skutečná odborná práce a osobní angažovanost.

🤝 Důležitá je zkušenost přímo z praxe

Právě propojení státní správy s lidmi z praxe může být jedním z největších přínosů Rady.

Člověk, který pracuje přímo s rodinami, mladými lidmi, školami nebo lidmi ohroženými ztrátou bydlení, totiž může státním institucím přinést zkušenost, kterou není možné získat pouze z tabulek a statistických údajů.

Stejně tak odborníci působící v médiích mohou upozorňovat na způsob, jakým jsou Romové zobrazováni ve veřejném prostoru, lidé ze školství mohou přinášet zkušenosti se vzděláváním romských dětí a odborníci na zaměstnanost mohou pojmenovávat bariéry, se kterými se Romové setkávají na trhu práce.

Smyslem participace proto není pouze mít „romského zástupce“ u jednacího stolu.

Podstatné je, aby lidé zastupující občanskou společnost měli prostor přinášet konkrétní zkušenosti, odborné argumenty a návrhy řešení.

🗣️ Rada řeší velmi konkrétní témata

Pohled na program zveřejněného řádného jednání z 4. března 2026 ukazuje, že nejde pouze o obecné debaty.

Rada se zabývala například naplňováním Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030, podporou bydlení, novým programovým obdobím Fondů EHP a Norska, projektem Horizon YOUROPE nebo novou pracovní pozicí zdravotně-sociálního asistenta.

Mezi dalšími tématy byly také evropské nařízení o digitálních službách nebo aktuální situace v ostravské Bedřišce.

To ukazuje, jak rozdílné otázky se mohou dostat na jednací stůl a proč je potřebné, aby mezi občanskými členy byli lidé s různými profesními zkušenostmi.

📚 Strategie romské integrace pokračuje do roku 2030

Práce Rady je zároveň úzce spojena se Strategií rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030.

Vláda se jejím naplňováním zabývá průběžně. Dne 29. června 2026 projednala informaci o naplňování Strategie za rok 2025.

Právě slovo „participace“ je v tomto případě důležité.

Úspěšná politika zaměřená na romskou menšinu by neměla vznikat pouze o Romech, ale také za jejich účasti. To znamená vytvářet prostor pro odborníky, organizace a aktivní osobnosti, které dokážou státu předávat zkušenosti z míst, kde se dopady jednotlivých opatření skutečně projevují.

📅 V roce 2026 proběhly už dvě nominační výzvy

Zajímavostí je, že srpnová výzva nebyla v letošním roce jediná.

První výzva k nominacím byla zveřejněna už 26. března 2026 a přihlášky bylo možné podávat do 30. dubna. Srpnová výzva následovala 11. srpna a uzávěrku měla 31. srpna.

Aktuální výzva tak představuje další krok k doplnění občanského zastoupení.

Při výběru má být zohledněna také genderová vyváženost. Ve výzvě bylo výslovně uvedeno, že při posuzování nominací budou v jejím rámci upřednostněny kandidátky z řad romské občanské společnosti.

🔗 Oficiální výzva k podávání nominací

👤 Kdo v Radě nyní působí?

Podle aktuálního seznamu zveřejněného na webu vlády je předsedou Rady předseda vlády.

Místopředsedkyní Rady a současně zmocněnkyní vlády pro záležitosti romské menšiny je Mgr. Edita Stejskalová.

Nově vybraní zástupci mají občanskou část Rady dále doplnit.

⏳ Výsledky zatím zveřejněny nejsou

Nominační lhůta skončila 31. srpna 2026. K 8. září zatím na oficiálních stránkách Rady nebyly zveřejněny výsledky tohoto výběru ani nový seznam členů vycházející ze srpnové výzvy.

Na jména nových členek a členů si tedy veřejnost ještě musí počkat.

Je důležité také připomenout, že podání nominace samo o sobě členství v Radě nezaručuje.

🌍 Příležitost posílit skutečnou participaci

Samotné doplnění členů samozřejmě automaticky nevyřeší problémy, kterým část Romů v České republice čelí.

Je však možné jej vnímat jako pozitivní příležitost.

Pokud mají mít opatření v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví, bezpečnosti nebo diskriminace skutečný dopad, musí být při jejich tvorbě slyšet také lidé, kteří znají situaci z vlastní profesní a komunitní zkušenosti.

Stejně důležité ale bude, aby jejich hlas nebyl pouze formální.

Noví občanští členové by měli mít reálnou možnost upozorňovat na problémy, přicházet s návrhy, připomínkovat připravované materiály a přenášet zkušenosti z regionů a komunit směrem ke státní správě.

Silnější zastoupení romské občanské společnosti v Radě proto může být dobrým krokem.

Teprve další období však ukáže, kdo bude do Rady vybrán a jak se nové složení promítne do její práce.

📢 ROMASAN bude další vývoj a zveřejnění nových členek a členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny sledovat.

📎 Zdroje: Úřad vlády České republiky, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030.