Rok 2025: Selhání státu vůči Romům má konkrétní dopady i konkrétní odpovědnost

Ivan Oračko, šéfredaktor ROMASAN
9. ledna 2026

Výroční zpráva Asociace romských podnikatelů, sociálních podniků, spolků a živnostníků (ARSZ) za rok 2025 patří k dokumentům, které nelze přejít mlčením. Nejde o další formální souhrn čísel, ale o přesnou diagnózu dlouhodobých problémů, které stát v oblasti zaměstnanosti, bydlení a integrace Romů opakovaně nedokáže řešit.

Autorem výroční zprávy je Marco Cavali, který se problematice romského podnikání a sociální ekonomiky věnuje řadu let. Jeho text je věcný, srozumitelný a opřený o zkušenosti z praxe. Právě proto působí místy až nepříjemně otevřeně – nepracuje s dojmy, ale s realitou, kterou nelze dál přehlížet.

Zaměstnanost: systém, který nefunguje

Zpráva ARSZ potvrzuje, že ani v roce 2025 nedošlo k zásadnímu posunu v oblasti zaměstnanosti Romů. Přes existenci strategií, koncepcí a dotačních titulů zůstává skutečný dopad státní politiky minimální. Lidé, kteří chtějí pracovat, narážejí na bariéry, jež systém nedokáže odstranit.

Symbolickým příkladem je projekt ISKD, financovaný z veřejných prostředků v řádech milionů korun. Přestože měl podporovat zaměstnanost znevýhodněných osob, v praxi nepřinesl měřitelné výsledky a byl v roce 2025 ukončen. Marco Cavali ve zprávě jasně pojmenovává příčiny: špatné koncepční nastavení, absence vazby na reálný trh práce a minimální spolupráce s romskými podnikateli.

Podrobné hodnocení situace zveřejnila ARSZ na svých oficiálních stránkách: Selhání státu v zaměstnanosti, bydlení a integraci Romů v roce 2025 .

Bydlení jako základ, který zůstává nedostupný

Oblast bydlení patří k nejproblematičtějším tématům. Výroční zpráva ARSZ potvrzuje dlouhodobou zkušenost z terénu: romské rodiny čelí diskriminaci na trhu s bydlením i v případech, kdy mají stabilní příjem a splňují všechny formální podmínky.

Nedostatek dostupného bydlení vede k dalšímu prohlubování sociálního vyloučení. Bez důstojného bydlení přitom nelze řešit zaměstnanost, vzdělávání ani skutečnou integraci. Přesto stát v roce 2025 nepředstavil funkční řešení, které by tuto situaci systematicky měnilo.

Poradní orgány bez skutečného vlivu

Kritická část zprávy se věnuje také fungování romských poradních orgánů. Ty podle ARSZ v roce 2025 nenaplnily svou roli a nepředstavovaly efektivní most mezi romskými komunitami a politickým rozhodováním. Jejich činnost zůstala formální a bez hmatatelného dopadu.

Důsledkem je postupná ztráta důvěry – nejen ve státní instituce, ale i v samotnou schopnost systému reagovat na skutečné potřeby lidí v terénu.

Dotace bez odpovědnosti změnu nepřinášejí

Výroční zpráva ARSZ se nevyhýbá ani kritice dotační politiky. Veřejné prostředky jsou dlouhodobě směřovány k projektům, které postrádají jasnou odpovědnost, měřitelné výsledky a propojení s praxí. Peníze se v systému pohybují, skutečná změna však nepřichází.

Bez důsledné evaluace, transparentnosti a zapojení odborníků z terénu zůstane integrace Romů pouze politickým heslem, nikoli realitou.

Pojmenovat realitu je první krok

Rok 2025 znovu ukázal, že problém neleží v romských komunitách, ale v systému, který je dlouhodobě nedokáže efektivně podporovat. Výroční zpráva ARSZ, jejímž autorem je Marco Cavali, nabízí jasná fakta a konkrétní pojmenování odpovědnosti.

Pokud má dojít ke skutečné změně, musí stát přestat pracovat s deklaracemi a začít se skutečnými kroky. Jinak se budou podobné závěry opakovat i v dalších letech – se stejnými důsledky pro celou společnost.