Redaktor: Ivan Oračko

OSTRAVA-VÍTKOVICE – „Kolik toho ještě musí být, aby se začalo něco dít?“ Tato otázka zaznívala mezi stovkami Romů, kteří se 21. července 2026 sešli na Mírovém náměstí v Ostravě-Vítkovicích.

Na místě se podle účastníků shromáždilo minimálně 200 lidí. Další přijeli z okolních měst. Důvodem nebyla oslava ani politická demonstrace. Lidé přišli kvůli obavám o vlastní bezpečnost.

Podle místních obyvatel mělo v poslední době dojít k několika pokusům o napadení a také k útoku nožem, při kterém měl být zraněn jeden z Romů. Situaci podle jejich slov dále vyhrocují skupiny mladých lidí, kteří se mají natáčet na sociální sítě, zejména na TikTok, a prostřednictvím online vysílání provokovat, vyhrožovat a napadat romské obyvatele.

A právě tady podle mnoha účastníků přetekla poslední kapka.

„Co ještě musí udělat, aby se to začalo řešit?“

Romové se nesjeli proto, aby vyvolali konflikt. Sešli se proto, že podle svých slov už nechtějí pouze čekat, až další případ zmizí v kolonce „vyšetřuje se“.

Chtějí vědět, co policie udělá.

Chtějí vědět, zda budou lidé, kteří mají napadat, vyhrožovat nebo provokovat další konflikt, skutečně řešeni.

A především chtějí vědět, zda jejich bezpečnost má stejnou hodnotu jako bezpečnost kohokoliv jiného.

Atmosféra na místě byla napjatá. Lidé byli rozzlobení a chtěli odpovědi. Při komunikaci s představiteli policie se účastníci opakovaně snažili pokládat otázky. Někteří se navzájem překřikovali, jiní se snažili dostat ke slovu, protože měli pocit, že jejich otázky zůstávají bez odpovědi.

Místo konkrétních informací podle účastníků opakovaně zaznívalo, že se vše musí prošetřit a že případy jsou v procesu vyšetřování.

Jenže právě to už mnoho Romů odmítá poslouchat.

„Kdyby to udělal Rom, už je dávno ve vazbě?“

Jedna z nejostřejších otázek, která na místě zaznívala, se týkala možného rozdílného přístupu policie a justice.

„Co kdyby to udělal Rom?“ ptali se lidé.

Podle zkušeností mnoha účastníků bývá Rom v případě podezření z násilí rychle zadržen a může skončit ve vazbě. Pokud se však podobného jednání dopustí někdo jiný, například mladý člověk českého původu nebo cizinec, může být podle jejich zkušeností situace posuzována jinak.

Tato tvrzení nejsou automaticky důkazem systémového pochybení. Jsou však důležitým odrazem toho, jak část romské veřejnosti současný systém vnímá.

A právě pocit, že pro Romy platí jiná pravidla než pro ostatní, se mezi lidmi opakuje už řadu let.

Policie tvrdě proti Romům? Lidé připomínají poslední zásahy

Během shromáždění se hovořilo také o nedávných policejních zásazích vůči Romům.

Podle svědectví některých přítomných měly být některé zákroky nepřiměřeně tvrdé. Na sociálních sítích se zároveň objevují videozáznamy, které podle jejich autorů zachycují policejní zásahy proti romským občanům.

V jednom z případů měli podle svědků dva policisté zakleknout Roma. Účastníci tvrdí, že při zákroku mělo dojít také k odstranění dlahy nebo sádry z jeho ruky.

Další případ vyvolal mezi přítomnými ještě větší emoce. Podle svědků měl policista po vystoupení z policejního vozidla udeřit zezadu stojící romskou ženu. Ta měla podle přítomných vykřiknout bolestí.

Zda žena následně podala oznámení nebo vyhledala lékařské ošetření, není v tuto chvíli potvrzeno.

Pokud se však tato tvrzení potvrdí, bude namístě se ptát, kdo bude vyšetřovat jednání policistů a zda bude stejná důslednost, jakou Romové zažívají při policejních zásazích vůči nim, uplatněna také vůči samotným policistům.

Josef S. vyzýval ke klidu. Lidé už ale klidní být nechtějí

Situace na místě byla chvílemi velmi emotivní. Lidé byli rozzlobení, někteří křičeli, jiní požadovali odpovědi a nechtěli se nechat umlčet.

Josef S. se podle účastníků snažil situaci uklidnit a opakovaně vyzýval Romy, aby se rozešli v klidu a nedošlo k dalším problémům.

„V klidu se rozjedeme a necháme to na policii,“ mělo na místě zaznívat.

Jenže právě tento scénář už část Romů odmítá.

Protože podle jejich názoru se opakuje stále dokola.

Někdo napadne Roma.

Někdo mu vyhrožuje.

Někdo se natáčí na sociální sítě a provokuje.

Romové se sejdou.

Požadují odpovědi.

Policie řekne, že případ vyšetřuje.

Všichni se rozejdou.

A potom ticho.

Až do dalšího útoku.

„Zase budeme my ti špatní?“

Část romské veřejnosti se proto obává, že i tentokrát se situace postupně uklidní, případ zmizí z veřejnosti a nikdo nebude konkrétně obviněn.

A pokud by se Romové proti situaci ohradili příliš hlasitě?

Podle jejich zkušeností mohou být nakonec oni sami označeni za problém.

Za agresory.

Za rasisty.

Za ty, kteří vyhrožují.

Právě to je podle mnoha účastníků důvod, proč se sešli ve velkém počtu. Nechtěli čekat, až se stane něco ještě horšího.

Nechtěli čekat na další útok.

Nechtěli čekat, až někdo skončí vážně zraněný.

A nechtěli čekat, až se znovu objeví věta: „Případ se vyšetřuje.“

Romové nevyšli do ulic kvůli konfliktu. Vyšli proto, že se bojí, že konflikt přijde za nimi

Shromáždění ve Vítkovicích nakonec skončilo bez násilností. Přesto však bylo jasné, že napětí mezi částí romské komunity, policií a dalšími institucemi nezmizelo.

Naopak.

Setkání ukázalo, že mnoho lidí má pocit, že jejich obavy nejsou dostatečně brány vážně.

Romové požadovali především bezpečnost, spravedlnost a stejný přístup před zákonem.

Nechtějí být další den na sociálních sítích terčem provokací.

Nechtějí být napadáni.

Nechtějí být ohrožováni nožem.

A nechtějí, aby se při každém útoku čekalo, zda se případ nějak vyřeší.

Teď je na policii a dalších institucích, aby ukázaly, zda tentokrát skutečně přijde výsledek.

Protože pokud opět přijde pouze ticho, může být otázkou času, kdy už lidé nebudou chtít jen odpovědi.

ROMASAN bude vývoj situace dále sledovat.