Redaktor Ivan Oračko

Stále více Romů nachází odvahu vstoupit do politiky a ucházet se o veřejné funkce. Je to začátek skutečné změny, nebo další kapitola, po které přijde zklamání? Romasan.cz se na povolební situaci zeptal Marca Cavaliho, někdejšího představitele romské politické strany Roma Luma. Jeho odpověď začala vtipem, pokračovala optimismem, ale skončila poměrně vážným varováním.

„Je to malý krok pro gadže, ale velký skok pro Romy,“ řekl Cavali s úsměvem.

Podle něj totiž není nejdůležitější pouze to, kdo tentokrát uspěl a kdo ne. Za mnohem významnější považuje skutečnost, že Romové postupně překonávají strach ze vstupu do politiky.

„V první řadě všem gratuluji. Každému Romovi, který našel odvahu dát svoje jméno na kandidátku. A je mi v tuto chvíli jedno, jestli uspěl, nebo neuspěl. Kandidovat není jednoduché. Dáváte na trh vlastní kůži, svoje jméno, svoji rodinu a svoje názory. A podle mě je to pro Roma v České republice stále ještě těžší,“ říká Cavali.

„Předsudky nezmizely. Jenom mají někdy jinou podobu“

Cavali je přesvědčen, že česká společnost se za posledních 35 let výrazně změnila, ale vztah většinové společnosti k Romům podle něj stále zatěžují předsudky.

„Někdy mám pocit, že část společnosti pořád žije ve starém způsobu uvažování. Rasismus a předsudky vůči Romům podle mě nezmizely. Jenom se často říkají jinými slovy.“

Právě proto podle něj každý Rom vstupující do politiky dělá něco důležitého i pro ty, kteří nikdy kandidovat nebudou.

„Rom, který se postaví na kandidátku, říká společnosti: jsem tady, jsem občan této země a mám stejné právo rozhodovat o jejím směřování jako vy.“

Roma Luma podle Cavaliho pomohla ukázat, že to jde

Cavali se při hodnocení současného vývoje vrací také k bývalé romské politické straně Roma Luma.

Romští kandidáti spojení s Roma Luma se objevili už v komunálních volbách v roce 2022; dobové volební projekty například evidovaly kandidáta této strany v Hradci Králové.

Podle Cavaliho ale význam tehdejšího projektu nelze měřit pouze počtem získaných mandátů.

„Roma Luma možná neudělala politickou revoluci podle výsledků voleb. Ale podle mě udělala něco jiného. Ukázala Romům, že i my můžeme mít politickou stranu, kandidovat a otevřeně říct většinové společnosti, co si myslíme a jak bychom chtěli žít.“

Velkou roli podle něj sehrála odvaha tehdejších členů a vedení strany.

„Byla to odvaha všech lidí, kteří do toho šli. A ano, myslím si, že velkou část odpovědnosti jsem tehdy vzal na sebe také já. Nebál jsem se veřejně říct, co si myslím o přístupu státu a některých politiků k Romům. Někdy to bylo tvrdé, někdy kontroverzní, ale bylo to naše vlastní stanovisko.“

Cavali je přesvědčen, že právě podobné projekty mohly dalším Romům ukázat cestu.

„Netvrdím, že dnešní romští kandidáti kandidují kvůli Roma Luma. To samozřejmě ne. Ale někdo musel ukázat, že Rom nemusí být jenom člověk, o kterém politici mluví. Rom může být také tím politikem.“

📈 Marco Cavali k volbám 2026: „Dnes stovky. Jednou mohou být tisíce“

Současný počet romských kandidátů proto Cavali nevnímá jako konečný výsledek, ale jako začátek.

„Jestli dnes mluvíme například o 303 kandidátech, za další čtyři nebo osm let jich klidně mohou být násobně více. Třeba jednou 3 003. Neříkám, že přesně takové číslo bude. Říkám tím, kam se podle mě můžeme posunout.“

Za historicky důležitou považuje především změnu myšlení.

„Dříve si spousta Romů vůbec nedokázala představit, že by kandidovali. Dnes už se to děje. A dítě, které dnes vidí Roma jako zastupitele, si může za deset let říct: proč bych nemohl být starostou, poslancem nebo ministrem?“

Podle Cavaliho může právě toto postupně změnit postavení Romů více než desítky konferencí o integraci.

Romové podle něj potřebují vlastní politický základ

Cavali zároveň zůstává zastáncem myšlenky samostatného romského politického zastoupení.

„Jsem rád za každého Roma v demokratické politické straně. Ale pořád si myslím, že Romové potřebují také vlastní politický základ.“

Důvod je podle něj jednoduchý.

„Když jste na kandidátce někoho jiného, jste do určité míry závislí na jeho rozhodnutí. Dnes vás potřebuje, zítra vás potřebovat nemusí. Dnes vám dá prostor a za čtyři roky už třeba ne.“

Proto se obává, aby současný růst romského zastoupení nebyl pouze dočasný.

„Pokud dnes máme desítky Romů ve funkcích ve městech a obcích, je to skvělá zpráva. Opravdu jim gratuluji. Ale teď musíme sledovat, co bude dál. Jestli dostanou skutečný prostor pracovat a rozhodovat.“

Cavali se obává, že někteří mohou postupně o politický prostor přijít.

„Doufám, že se pletu. Budu jedině rád, když za čtyři roky zjistíme, že jich není méně, ale několikanásobně více.“

„Problém je, že Romové už nemají moc času“

Právě zde však Cavaliho optimismus končí.

Podle něj totiž existuje zásadní rozdíl mezi dlouhodobým budováním romské politické reprezentace a problémy, které musí sociálně slabší rodiny řešit právě teď.

„Vybudovat generaci politiků trvá deset nebo dvacet let. Jenže Romové podle mě už nemají dalších dvacet nebo třicet let na čekání, jestli se něco konečně změní.“

Lidé podle něj řeší bydlení, ceny, zaměstnání, vzdělání dětí a budoucnost svých rodin dnes.

„Nemůžeme dalších 35 let poslouchat, že se připravuje nějaká strategie, koncepce a pracovní skupina. Člověk, který dnes nemá na bydlení, nepotřebuje vědět, co bude v nějaké koncepci v roce 2035.“

🏛️ Cavali kritizuje současné vedení MPSV

Největší obavy má Cavali ze současného vývoje sociální politiky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vede od prosince 2025 Aleš Juchelka. Resort má přitom přímo ve své působnosti sociální politiku, dávky, zaměstnanost či rodinnou politiku a v současné organizační struktuře má také odbor rodiny, ochrany práv dětí a integrace Romů.

Cavali však dosavadní vývoj hodnotí kriticky.

„Od ministra práce a sociálních věcí jsem očekával hodně. Před volbami jsme slyšeli sliby a očekávali změnu. Můj dnešní pocit je ale takový, že se situace místo zlepšování v některých oblastech ještě zhoršuje.“

Současně je fér dodat, že MPSV samo své dosavadní kroky hodnotí opačně. Resort například prosadil zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun pro děti narozené od roku 2027 a změny parametrů dávky státní sociální pomoci, které mají mimo jiné zvýšit podporu samoživitelů a lépe zohledňovat regionální náklady na bydlení.

Cavali ale říká, že politiky nechce posuzovat podle tiskových zpráv.

„Mě zajímá výsledek dole mezi lidmi. Jestli rodina zaplatí nájem. Jestli člověk najde práci. Jestli dítě dostane šanci na dobré vzdělání. Jestli se lidé nebudou propadat ještě hlouběji.“

„Babiš mě zatím zklamal. Stejně tak Macinka“

Kriticky Cavali hodnotí také Andreje Babiše a Petra Macinku.

Zdůrazňuje, že jde o jeho osobní hodnocení dosavadního politického vývoje.

„Já mám dnes pocit, že nás Babiš zklamal. A podobný pocit mám zatím i z Macinky. Před volbami se slibovalo a slibovalo. Jenže Romové už nepotřebují další sliby. Potřebujeme výsledky.“

Podle Cavaliho musí skončit období, kdy se Romové objevují v politických debatách především před volbami.

„Nechci, aby si na nás někdo vzpomněl tři měsíce před volbami, vyfotil se s několika Romy, řekl nám, jak jsme důležití, a potom čtyři roky nic.“

🗳️ „Buď budeme u stolu, nebo se bude dál rozhodovat bez nás“

Právě proto Cavali spojuje sociální situaci s potřebou politického zastoupení.

Podle něj nestačí protestovat proti rozhodnutím vlády až ve chvíli, kdy jsou hotová.

„Musíme sedět přímo tam, kde ta rozhodnutí vznikají. Na radnicích, krajích, ve Sněmovně a jednou třeba i ve vládě.“

Za důležité považuje také to, aby se do politiky nedostávali Romové pouze proto, že jsou Romové.

„Potřebujeme schopné lidi. Podnikatele, právníky, učitele, sociální pracovníky, lidi z měst, lidi, kteří něco skutečně dokázali. Nechci Roma ve funkci jen proto, abychom mohli říct, že tam máme Roma. Chci člověka, který bude schopný něco prosadit.“

„Nechci, aby naše děti musely jednou odejít z Česka“

Nejvážnější část Cavaliho vyjádření se týká budoucnosti další generace.

„Já nechci odcházet z České republiky a nechci, aby odsud odcházely naše děti. Tohle je také naše země.“

Pokud by se ale podle něj dlouhodobě zhoršovala sociální situace a současně sílilo nepřátelství vůči Romům, mohou některé rodiny začít uvažovat jinak.

„Buď se během příštích let začneme skutečně posouvat a bude to lepší a lepší, nebo se může stát, že část Romů začne přemýšlet, jestli má jejich rodina v České republice vůbec budoucnost.“

Právě tomu by podle něj měla politika zabránit.

„Nechci speciální práva pro Romy. Chci, aby moje děti a děti ostatních Romů věděly, že když budou pracovat, studovat a snažit se, mají tady stejnou budoucnost jako ostatní.“

✨ „Tohle může být začátek něčeho mnohem většího“

Navzdory kritice současné politiky Cavali končí optimisticky.

To, že stále více Romů nachází odvahu kandidovat, podle něj už nelze jednoduše vzít zpět.

„Jednou už Rom zjistil, že může kandidovat. Další zjistí, že může být zastupitelem. Potom někdo zjistí, že může být starostou. Další půjde do Sněmovny. Tak se to postupně buduje.“

A právě proto se vrací ke své první větě.

„Malý krok pro gadže, ale velký skok pro Romy,“ směje se Cavali.

Pak už vážněji dodává:

„Možná se jednou podíváme zpátky a zjistíme, že právě tahle doba byla okamžikem, kdy Romové přestali čekat, až o jejich budoucnosti rozhodne někdo jiný, a začali o ní rozhodovat sami.“