Redaktor Ivan Oračko

Miroslav Tancoš se podle svých současných vystoupení na sociálních sítích znovu pokouší vybudovat politický projekt, který by měl dát Romům silnější vlastní zastoupení. Podle jeho vyjádření se má kolem vznikající iniciativy pohybovat podpora přibližně 6 650 lidí.

Pokud je toto číslo skutečně založeno na lidech, kteří jsou připraveni projekt reálně podpořit, rozhodně nejde o zanedbatelný začátek. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že nejde o volební výsledek ani nezávislý průzkum veřejného mínění. Skutečnou sílu projektu ukáže až čas.

Romasan samotnou myšlenku podporuje.

Romové potřebují silnější politické zastoupení a lidi schopné otevřeně jednat s vládou, ministry, poslanci, kraji i městy. Pokud se Tancoš pokouší takovou sílu znovu vybudovat, nevidíme důvod mu automaticky házet klacky pod nohy.

Naopak. Pokud bude projekt transparentní, profesionální a postavený na schopných lidech, Tancoš může mít podporu Romasanu.

Podpora ale nemůže znamenat mlčení k tomu, co se podle nás od začátku dělá špatně.

Nejdříve osobnosti. Až potom kamarádi ze sociálních sítí

Největší otazník zatím visí nad tím, jaké lidi kolem sebe Tancoš shromažďuje.

Z dosavadní prezentace na sociálních sítích může vznikat dojem, že se vedle něj objevují především lidé z internetového prostředí, známí a podporovatelé, u kterých veřejnost zatím příliš neví, jaké zkušenosti a výsledky do případné politické organizace přinášejí.

A tady by měl Tancoš podle nás zásadně změnit přístup.

Politická reprezentace Romů je příliš vážná věc na to, aby byla postavena podle toho, kdo koho zná z TikToku nebo kdo se zrovna připojí do živého vysílání.

Jestli má nový projekt získat respekt, Tancoš by měl nejprve obejít skutečné osobnosti.

Podnikatele. Právníky. Pedagogy. Komunální politiky. Lidi ze sociální oblasti. Úspěšné Romy z jednotlivých regionů. Osobnosti, které něco vybudovaly, zaměstnávají lidi, pracují s komunitou nebo za nimi zůstávají konkrétní výsledky.

Nemusí mít dvacet let politických zkušeností. Nové tváře mohou být naopak obrovskou výhodou.

Musí ale být jasné, proč právě tento člověk sedí u stolu a co tam přináší.

Protože pokud chce Tancoš jednou přijít za ministrem a říct, že za jeho projektem stojí tisíce Romů, musí mít vedle sebe lidi, které nebude muset nejdříve deset minut vysvětlovat.

Tohle není TikTok show

Tancoš má oproti řadě lidí kolem sebe jednu velkou výhodu – politiku už zažil.

Vedl Romskou demokratickou stranu, kandidoval a zná také problémy spojené s fungováním politické organizace.

O to větší odpovědnost dnes nese.

Byla by obrovská škoda, kdyby možná zajímavá myšlenka skončila dříve, než vůbec dostane šanci, protože se kolem ní rozjede nekonečný kolotoč živých vysílání, osobních útoků, hádek a internetových sporů.

Politická strana není reality show.

Šest tisíc sledujících není šest tisíc voličů. Sto pozitivních komentářů není volební program. A popularita na TikToku ještě automaticky neznamená schopnost zastupovat lidi před státními institucemi.

Právě proto by měl Tancoš nyní zpomalit a začít stavět základy.

Pokud chce postavit dům, nemůže začít střechou.

Vojta Rác z Kladna a další kritici. Oprávněná kritika, nebo už osobní boj?

Do dění kolem vznikajícího projektu se podle videí na sociálních sítích zapojují také Vojta Rác z Kladna a lidé vystupující po jeho boku, například Tommy, Adam a další.

Jejich kritiku není správné automaticky zesměšňovat nebo odmítat.

Naopak. Pokud upozorňují na špatně vybrané lidi, nedostatky projektu nebo chyby, které Tancoš dělá, měl by je vyslechnout.

Jenže stejně legitimní je položit také otázku z druhé strany.

Kde končí věcná kritika a kde už začíná osobní rivalita?

Je za současnými výhradami skutečně pouze obava o budoucnost projektu? Nebo do celé věci vstupují staré osobní vztahy, antipatie, boj o vliv či obyčejná lidská závist?

A především: nechce někdo vznikající projekt dostat pod tlak ještě předtím, než vůbec dostane příležitost ukázat, co dokáže?

To jsou otázky, nikoliv obvinění.

Romasan v tuto chvíli nemá důkaz, že by Vojta Rác nebo kdokoliv další chtěl Tancošův projekt úmyslně poškodit. Stejně tak nemáme důvod tvrdit, že jeho motivací je závist.

Bylo by proto nefér něco takového prezentovat jako skutečnost.

Ale pokud se kritika bude stupňovat, měli by také její autoři jasně říct, co vlastně chtějí místo toho.

Je jednoduché říct, kdo je špatně.

Mnohem těžší je říct: Tady máte pět schopných lidí. Tady je naše představa. Tohle bychom změnili. A tady jsme připraveni přiložit ruku k dílu.

Právě podle toho se pozná konstruktivní kritik od člověka, který chce pouze stát opodál a čekat na chybu.

Tancoš by měl Ráce klidně pozvat ke stolu

Tancoš by podle nás udělal chybu, kdyby všechny kritiky automaticky označil za nepřátele.

Pokud má ambici něco sjednocovat, měl by ukázat, že dokáže jednat i s lidmi, kteří s ním nesouhlasí.

Klidně by měl Vojtu Ráce a další veřejné kritiky pozvat ke stolu.

Ne proto, aby jim rozdával funkce.

Ale aby si otevřeně řekli, v čem je problém.

Pokud má Rác konkrétní výhrady, ať je položí na stůl. Pokud má Tancoš konkrétní plán, ať ho představí. Pokud někdo zná schopnější lidi, ať přinese jejich jména.

Romská politika nepotřebuje další válku ega.

Potřebuje výsledek.

Romasan stojí za myšlenkou, nikoliv za každým jednotlivcem

Postoj Romasanu je proto jednoduchý.

Pokud chce Miroslav Tancoš vybudovat seriózní politickou reprezentaci Romů, má dostat šanci.

Nebudeme projekt shazovat jen proto, že za ním stojí právě Tancoš.

Nebudeme ale ani tvrdit, že každý člověk, kterého si Tancoš postaví vedle sebe, je automaticky správnou volbou.

Naše podpora patří především myšlence vytvořit silnou, profesionální a respektovanou politickou reprezentaci Romů.

A pokud ji má vést Tancoš, musí ukázat, že se ze své předchozí politické zkušenosti poučil.

Tentokrát by měl začít kvalitou.

Ne počtem lidí v živém vysílání.

Ne počtem lajků.

Ne tím, kdo je čí kamarád.

Ale tím, koho dokáže přivést ke společnému stolu.

6 650 lidí může být začátek. Teď přijdou mnohem těžší kroky

Pokud má Tancoš podle svých slov kolem projektu skutečně přibližně 6 650 podporovatelů, má něco, s čím se dá pracovat.

Teď ale přichází mnohem těžší část.

Přesvědčit respektované osobnosti, aby s ním spojily své jméno. Vytvořit program. Postavit regionální struktury. Nastavit transparentní financování. Vybrat kandidáty. A hlavně přesvědčit lidi, že tentokrát nejde o další krátkodobý projekt, který zmizí stejně rychle, jako vznikl.

Romasan je připraven dát Tancošovi prostor a podporu, pokud ukáže, že to myslí vážně.

Stejně otevřeně ale budeme upozorňovat na chyby.

A první rada je jednoduchá:

Miroslave, začni osobnostmi. Přiveď ke stolu lidi, které budou respektovat i tvoji odpůrci. Nenech dobrou myšlenku utopit v tiktokových hádkách a osobních válkách.

Protože pokud má vzniknout něco, co bude jednou skutečně zastupovat Romy, musí to být od prvního dne větší než Tancoš, větší než Rác a především větší než sociální sítě.